Předpověď počasí nebyla softballu vůbec nakloněná a hrozivých 35 mm srážek předpovídaných na sobotu budilo značné obavy, zda vůbec budeme mít šanci nějaký zápas odehrát. Podle rozpisu nás první soupeř čekal v pátek od 18 hodin. Vyráželi jsme proto v 8 hodin ráno z Berouna směrem na České Budějovice, kde se k nám připojila ledenická Aneta Matoušová, která s námi bude hrát i extraligu juniorek, a pokračovali směr Linec a dále do Záhřebu. Cestou dostáváme zprávu, že předpověď meteorologů se bohužel naplňuje, v Záhřebu celý den prší a hřiště je nehratelné. Páteční hrací program je zrušen a v sobotu se určitě bude hrát v halách... V Rakousku zatím neprší a nikomu se do deště nechce. Přizpůsobujeme se aktuální situaci a děláme odbočku na krátký výlet do soutěsky Wörschachklamm. Na místě ovšem zjišťujeme, že soutěska je z bezpečnostních důvodů uzavřená (musí projít každoroční kontrolou, zda ji voda z tajícího sněhu nepoškodila), a tak jdeme aspoň na přilehlou zříceninu hradu Wolkenstein s krásnými výhledy do okolí a kostrou nějakého nešťastníka v hladomorně.

Po této krátké odbočce pokračujeme do cíle v Záhřebu. Dojíždíme v dešti a po ubytování vyrážíme do centra města na večeři. Během večeře dostáváme rozpis na sobotu. Plán je takový, že sobotní zápasy se skutečně odehrají v halách a nedělní už na hřišti. Všichni doufáme, že to vyjde, protože zápasy v hale nejsou tím, kvůli čemu jsme do Záhřebu přijeli.

V prvním sobotním zápase porážíme tým Braves z italské Padovy 5:1 a v následujícím zápase tým Princ Youth 4:1. Hrálo se v hale s obvyklými modifikacemi pravidel, tedy hrací doba 55 minut a pálkařky začínaly se stavem 1 ball, 1 strike. Podmínky v hale, zejména světelné, nebyly vůbec ideální, ale pro všechny stejné a je třeba ocenit schopnost pořadatelů operativně reagovat na nepřízeň počasí a takto narychlo zajistit haly.

Pro sobotu máme odehráno a splněný cíl postupu do nedělního semifinále. Po obědě na hřišti se vracíme na ubytování, následuje polední klid, po němž vyrážíme na obhlídku historického centra města, která, jak už to tak u slečen na prahu dospělosti bývá, plynule přešla do podvečerního shoppingu.

Počasí, nejčastější téma hovorů na tomto turnaji, se přeci jenom trochu umoudřilo, nejhorší předpovědi meteorologů se nenaplnily a v neděli se konečně hraje na hřišti.

V semifinále nastupujeme proti vídeňským Wanderers 1. Jsme domácí, tudíž začínáme v obraně. Soupeř se od začátku trefuje do našich nadhozů. Hned první pálkařka posílá odpal do zadního pole na 7, kde Eliška Maryšková po žonglérské vložce nakonec míč udržela a soupeřka je out. Další pálkařka soupeře obsazuje 1. metu. Následující hráčka tvrdým odpalem míří přímo do rukavice Amél Draxlerové na 1. metě, která pohotově šlape na metu a nedává šanci vyběhnuvší hráčce. Neasistovaný double a jdeme pálit. V dohrávce 1. směny se neprosazujeme a po 3 outech bez bodu jdeme zpět do pole.

Ve druhé směně obrana pracuje bezchybně a za stavu 0:0 jdeme na pálku. V dohrávce dobíhá Anet pro bod a ujímáme se vedení 1:0, postupně naplňujeme všechny mety, máme 1 out a vypadá to, že by nemuselo zůstat jen u jednoho bodu. K naší smůle se však pálkařsky neprosazujeme a do 3. směny jdeme s nejtěsnějším vedením 1:0.

Vstup do 3. směny nevěstí nic zlověstného. Poměrně rychle máme 2 outy a zbývá zahrát jen ten jednoduchý 3. To by ovšem nebyl softball, aby nepřinesl nějaké to překvapení, které bylo v tomto případě z našeho pohledu hodně nepříjemné. Soupeř se nevzdává, na dva outy obsazuje mety a co hůř, daří se mu stahovat body. Takový vývoj působí na Wanderers jako živá voda a při obsazených metách pálí homerun. Wanderers jsou „v laufu“ a pokračují v jízdě. Konečně třetím outem zastavujeme soupeřův útok, ovšem stav je hrozivých 11:1 a v dohrávce se nám nedaří skóre ani korigovat. Vzhledem k uplynutí hrací doby končíme tedy po 3 směnách prohrou 1:11 a čeká nás boj o bronz s italským týmem Stars Ronchi.

Během obědové pauzy se holkám podařilo oklepat se z předchozího zápasu a plny odhodlání nastupují do zápasu o bronz. Pravidla turnaje umožňují, aby nás posílila místní hráčka, která hraje za ledenické ženy, Paula Duvnjak, což řeší náš problém na postu catchera, protože Lindě Wagnerové od rána není dobře a Adél Jakubův laboruje se zápěstím.

Vstup do zápasu je dobrý. Paula obsazuje 1. metu, Amél Draxlerová ji svým odpalem posouvá na druhou a sama obsazuje 1. metu. Máme 2 outy a do boxu se staví Julie Malčeková. Všichni doufáme, že se nám podaří stáhnout aspoň 1 bod. Julča ovšem tvrdým odpalem posílá míč za plot a je z toho krásný tříbodový homerun! Rázem vedeme 3:0 a s tímto skóre jdeme do obrany. V dohrávce směny soupeř dobíhá 1 bod.

Ve druhé směně se nám postupně daří obsadit 1. a 2. metu. Na pálku jde Róza Dragounová a dvoumetovým odpalem posílá Julii pro další bod a zároveň posouvá Elišku Maryškovou na 3. metu. Paula dává sebeobětovací odpal do zadního pole, po kterém Eliška dobíhá pro 5. bod. To je v této směně z naší strany vše. Soupeř má dohrávku, ve které odpaluje homerun, naštěstí při prázdných metách. Další skórování již soupeři nedovolujeme a zápas končíme vítězně se skóre 5:2 a bereme 3. místo na turnaji obsazeném 11 týmy.

Přebíráme si další přírůstek do klubovny a vyrážíme směrem k domovu. Po tradiční zastávce v občerstvovacím zařízení s logem se zlatými oblouky na červeném pozadí se již nikde nezdržujeme a kolem půlnoci jsme všichni zpět v Berouně.

Turnaj značně ovlivnila nepřízeň počasí a jsme rádi, že se díky nezměrnému úsilí pořadatelů podařilo odehrát aspoň dva zápasy venku na hřišti, za což jim patří velký dík. V nejbližší době nás již čeká start sezony a na konci dubna turnaj ve Stuttgartu, kde budeme obhajovat loňské vítězství.

Roman Wagner, trenér juniorského týmu